Pohybuji se mezi odborníky učiteli, kteří zastávají jednotlivá stanoviska k používání programů pro záznam a úpravu zvuku v hodinách kolektivní výuky HV – zkráceně hudebny nebo nauky. Mnozí preferují pouze svůj oblíbený systém, protože (a sáhněme si na svědomí) se v něm naučili pracovat a basta – to je ten nejlepší. Při mém zvažování, který program doporučit žákům a se kterým pracovat, na to jdu jinak – ne z pohledu mého, ale žáka.
OBSAH:
Ideové východisko
Tak třeba otázka samotného programu jako pomůcky. Ať si budeme nalhávat cokoli, program je třeba v pedagogickém procesu nahlížet stejně jako na sešit, učebnici nebo pravítko – je to pomůcka. Má-li se žák naučit (osvojit) příslušné dovednosti v ovládání programu a využívat jej pro realizaci svých nebo kolektivních úkolů, musí mít tu možnost s touto pomůckou pracovat nejen ve škole, ale i doma.
A už je tu problém, který má několik rovin – mnoho otázek. Mají žáci příslušné hardwarové vybavení pro práci s daným programem? Mají žáci zajištěnu licenční aktivaci těch programů, které jsou placené? Mají žáci doma možnost sdílet technologii, která je pro mnohé finančně náročná? To je třeba si klást jako první – dle mého mínění.
Kritika intro
Kritizuji postoj těch kolegů, kteří preferují placené programy. Ano, chápu argument přirovnání vlastnictví programu k vlastnění hudebnímu nástroji – kdo se chce naučit hrát na nástroj a přihlásí se do ZUŠ, ten si přeci také musí tento nástroj pořídit, nebo si jej zapůjčit od ZUŠ. Dobrá tedy, pakliže je škola natolik uvědomělá a finančně zajištěná (zazdrojovaná), může si dovolit zakoupit třeba 150 licencí za cca 200 tis. pro jeden produkt. Obvykle ale slušná práce v DAW programu vyžaduje nějaké slušné virtuální plug-ins a nějaké hardwarové dovybavení (MIDI klaviatura, sluchátka nejsou vhodná, takže monitory, …) Je to pro školu skutečně reálné takto pořizovat licence a propůjčovat je žákům? Pokud to nějaká škola dokázala, pak pouze ta, která má ředitele zaníceného obdivovatele této technologie a ostatní mají smůlu – nepomůže ani šablona vzájemných hospitací, při níž se musí takové vzorové školy obdivovat a smutně polknout slinu reality s konstatováním: „my takového ředitele nemáme.“
A není třeba se čemu divit, každé školy jsou specifické a kde se na jedné může zakoupit za drahé peníze EDU licence pro cca 150 jednotek a každý rok aktualizovat, tam na druhé škole maximálně pořídili vyučujícímu jeden tablet značky HP s Windows, protože ředitel řekl, že „jabko je prostě špatné.“ Nehledě na to, že letos je třeba do ZUŠ dokoupit nové půlky housle, do bigbandu barytonsaxofon a učitel na bicí má slíbenou marimbu 🙂 V prostředí ZŠ snad není třeba dodávat žádné reálie – obvykle je potřeba zajištění pomůcek pro HV to poslední, nehledě na potřebu sdílejících softwarových licencí.
Setkal jsem se s vyučujícími, kteří dokázali realizovat projekty s FL studio, nebo propagují Soundtrap. Pak jsou tu ti, co by propagovali Garageband na tabletech nebo něco na androidech, co sice padá třikrát do měsíce, ale je to zadara. Tak postupně …
FL studio je krásný a zajímavý program, stejně jako Ableton Live. Práce v něm probíhá na jiných principech, než v běžných DAW prostředích. Ale ani jeden se nenabízí zdarma – je třeba investice cca 2000,- Kč (zaokrouhluji s ohledem na rostroucí poplatky), aby se rozjela alespoň základní funkcionalita plná možností solidní realizace vlastní zvukové a kompoziční tvorby. Kdo to bude žákovi platit? Je to dražší učebnice než nové vydání angličtiny od Oxfordu, které nabízí online materiály, interaktivní prvky a všudypřítomný křídový a voňavý papír. Být rodič, tak si dovedu představit určitý odpor, kdyby mi učitel napsal, že si mám zakoupit a nainstalovat FL studio za 79,- €. Ale ano – slyším, že odvážným přeje budoucnost. Já bych k tomu pak něco měl níže.
Soundtrap je krásný kooperativní online projekt, který se chlubí vším možným – marketing je krásný a realita je taková, že vše, co dovede Soundation za přemrštěné předplatné dovedete realizovat na free platformách a mnohdy i lépe. Pravda – ona kooperativita je poněkud nenahraditelná, ale má to mnoho ale. Když jsem si to zkoušel na svém počítači za 80 tis., běželo mi pět stop a počítač se zahříval a větral jak při maratonu banchmaker testu. Když něco podobného běží na Chrome tehnologii, obvykle to velmi zatěžuje CPU. Jinými slovy – pro solidní práci nelze používat online technologie, pokud nemají pár kouzel, které využívají hardwarové podpory, odkazů do uložených knihoven počítače aj. Ještě se to pokusím zjednodušit – je to zajímavá myšlenka, ale stále technicky nemožná pro nasazení v našem obvyklém školství. Vždyť děti mají doma zřídka tak kvalitní počítače se skvělým internetovým připojením, jako má učitel nebo škola. Vzpomeňme na realitu distančního vyučování, jak se sbírali staré notebooky a dávaly se do chudších rodin pro podporu vzdáleného vyučování. Soundation a podobné systémy stále ještě nebudou standardním nástrojem pokud nevyřešíme nerovnosti a nezajistíme technickou podporu všem. Online řešení vyžadují velké technické zajištění. Ony myšlenka kooperativity se dá řešit i jinak – zajímavě na to jdou cloudová řešení, kdy je projekt uložen na cloudu, ale celý program pracuje jako interní záležitost na počítači. Viz Pro Tools, Cubase aj.
Ano – ještě je tady skupina propagace Garagebandu. Jasně, slyším argumenty – máme na škole 50 tabletů a je to pro žáky intuitivní a je to skvělé, jak rychle vytvoříte hudbu bez nutnosti znát noty, rytmus a jméno zpěváka Gotta. Dovolte mi tedy otázku, zda mohou děti v Garagebandu vytvořit ve třídě nějaký projekt a doma jej dopracovat? Které děti to dovedou? Jen ty, které mají doma stejně vybavený tablet stejné značky se stejnými knihovnami samplů aj. Kdykoli se ptám dětí, jaký je jejich operační systém, vede android od Google – tak aby ne, když je zdarma šiřitelný. Pro nás učitele pak náročný na jakékoli integrace, když je rozdělen do mnoha variantách a subvariantách a jeho support je tak příznivý jako angličtina jeho pracovníků, složených převážně z mladých indů a indek. „Ofkors misr, vod ken aj du for jů“
Ale ano – ještě jeden argument
Musí být všechno zadarmo? Vždyť je přece nutné platit za to, co stojí mnoho lidí práci a nic není zadarmo. Jak praví bible: „i dělník má právo na svou mzdu.“ Stejně tak otázka, která se nutně nabízí – školství a vzdělání pro všechny a zadarmo.
Mnou výše zmíněné projekty a softwarové preference se docela dobře realizují na místech, kde je poučený ředitel, který vyjednal takové podmínky pro vzdělání, že došlo k pochopení a přijetí především stran rodičů. Nebo tam, kde je soukromé školství. Ještě se to daří tam, kde je nějaký obor kompozice na ZUŠ a příslušná technologie je podmínkou pro přijetí žáka. V reáliích základních škol je to stále mimo zorný úhel.
Ne, nemyslím si, že platit za tyto programy by se muselo. Domnívám se, že je možné realizovat mnoho cest, které povedou ke stejným výsledkům a hlavně je možné tlačit na systémová řešení, protože současný přístup ne necentralizovaný a profitují z něj pouze někteří. Pak ani nepomáhá, když tito prezentují výborné výsledky svých partikulárních studií a ukazují, že třeba Anička udělal svou písničku za použitím tohoto nástroje. Pak už si můžeme pustit reklamu na prací prášek, protože jedné paní to do bíla vypralo černé tričko. Až uvidím systematické řešení a fakta postavená na reáliích – budu propagovat tuto cestu. Do té doby pouze bojujeme za prosazení metody, hledání správných argumentů a přesvědčování naší odborné veřejnosti, že toto má smysl – totiž použití příslušných programů i v HV. Nutno doplnit – za doprovodu kolektivních hudebních činností.
Jak z toho ven – dvě cesty
a) Používat volně stažitelná řešení = připravme se na spoustu problémů a vytvářejme zásadní a kvalitní support.
b) Hledejme finanční zdroje pro zapůjčování školních licencí pro žáky = realizovat dlouhodobý plán plný lobbingu, slibů typu něco za něco a s nejistým výsledkem (slovo praktika).
O obou cestách by se dalo povídat a psát široce – na to není však tato úvaha stavěná. Směřuji pouze a jen k prezentaci takových řešení, které jsou do jisté míry reálné a směřovaly by k využití všude. Zároveň (všimněte si) jsem uvedl jejich negativa. A vlastně, i když se značnou kritikou, jsem připraven na hledání cest i prostřednictvím využití placených programů, které jsem výše zkritizoval. Ve světe výzkumu a hledání dopadů jednotlivých metodik mají nenahraditelnou cenu a přesto jsou tak málo propagované.
Ale kde najít zdarma kvalitní programy, které by vyhovovaly předloženým kritériím? To věčné hledání funkcionality a reálného využití open source řešení stojí také mnoho času a prostředků. Je to i na nás vyučujících a zanícených pedagogů, abychom se nebáli uvažovat v intencích našich osvojených nástrojů a neustále se dívali jinam a sledovali další možnosti.
Příklad
Protože jsme na škole s rozšířenou výukou HV vytvořili nový předmětu Hudební kompozice a improvizace, byla otázka volby vhodného programu na záznam práce a projektů žáků na snadě. Minulý rok jsem nabízel žákům ke stažení program Studio One 5 Prime. Není to nic jednoduchého, ale mnoho žáků to zvládlo a určitou platformu jsme tak mohli vyzkoušet. Jako notační program jsme používali Musescore a pro komunikaci pak školní Cloud Google Suite.
Tento rok vyšel nový Studio One 6 a ten se v současné době nenabízí ve verzi zdarma. Jsme na začátku roku a je tedy problém, co doporučit. Když jsem hledal vhodná řešení – vytáhl jsem z klobouku starší projekty a zjistil, že jejich vývoj byl ukončen nebo přešel z fáze Open, do fáze Subscription. To je příklad programu Nanostudio 1. Ten je stále ke stažení, takže první možnost.
Další variantu představuje Pro Tools Intro, ale pokud chce někdo tento program doporučit, připravte si náročnou podporu. Založení účtu u Avid, stažení, instalace příslušného produktu s povolovacím řízením, aktivace účtu, založení účtu u iLock, propojení a nastavení programu.
Nakonec jsem se rozhodl ještě otestovat jednoduché řešení online prostřednictvím aplikace Soundation. Do tří projektů a 1 GB prostoru si můžete vytvořit zdarma projekt, ale častou výmluvou žáků bude: nešel nám internet – mě se to neotevřelo – nefungovalo to. Pro vstupní seznámení s jednotlivými prvky prostředí DAW (pianoroll, region, waveform, MIDI, …) to postačí a v průběhu času pak lze realizovat i ostatní možnosti.
Moc by se mi ale líbilo, když by tito žáci měli možnost stáhnout si třeba onen Studio One ve verzi Artist (nejnižší placená) a škola by jim zapůjčila licenci. O tuto realitu se pokusím a to vyzkouším tento školní rok – píše se 8. 10. 2022, tak pak poreferuji.
