Interaktivní tabule se staly boomem v našem školství a zdá se, že nijak neopadá. Ve vztahu k této technologii neskrývám svůj kritický pohled s důrazem na fakt, že nejčastější činností, pro kterou vyučující tabuli zapíná, je pouhá prezentace videa, či jiného materiálu (a k tomu by mu postačil pouhý kvalitní dataprojektor a ovládací mechanismus). Je ale také fakt, že mnozí hudební pedagogové využívají placku na stěně k zobrazení notového materiálu, ze kterého pak celá třída zpívá. Někdo zobrazuje pouze texty, ale existují také prezentační zpěvníky, kde mohou žáci vidět i noty.
Nutno říci, že jsem také podlehl vidině vyhozených zpěvníků a efektivního zobrazení písní na tabuli. Ale záhy poté jsem si uvědomil skutečnost problematiky čitelnosti. Když žák drží papír v ruce, může si jej polohovat blíže nebo dále od očí a nastavovat čitelnost dle svých vlastních dispozic. V případě využití interaktivní tabule je tomu přesně naopak – buď žák vidí, nebo má smůlu. V lepším případě mu řekne vyučující: „tak pojď blíž“.
Jednou jsem řekl: „pojďte blíž všichni tak, abyste dobře viděli a přečetli správně text písně pod notama.“ Celá třída se dala do pohybu. To mě vedlo k pochybám o využití prezentace jako náhrady papírového zpěvníku. Je velikost písma tak důležitým faktorem? Jaká velikost by byla tedy adekvátní? Nakolik je v dnešní době důležitý stále platný fakt, že notový zápis, byť zdánlivě, pomáhá při intonaci – když se používá prezentace?
Jako ideální postup pro funkční prezentační zpěvník se mi osvědčil určitý postup při přípravě a nastavení prezentace, který zde představuji. Netvrdím, že je jediný správný – vždy bude záviset na vzdálenosti žáka od tabule a dokonce na dalších faktorech, jako je kvalita dataprojektoru, světelné podmínky ve třídě a v neposlední řadě také kvalita zraku žáka.
OBSAH:
Dataprojektor
Rozlišení
První a zásadní otázkou je, na jakém plátně budete vaši prezentaci zobrazovat. Pro netechnické kolegy je třeba nejprve předeslat, že velikosti rozlišení se udávají v jednotkách pixel (px) a dále, že určité velikosti jsou dnes standardizované – dokonce tyto standardy jsou pojmenované (např. XGA, WXGA, HD, 4K aj.). V současné době (píše se rok 2022) se jako nový standard prosazuje velikost 4K, která je charakterizována rozměry 3 840 × 2 160 px.
Poměr
Tím se také dotýkáme dalšího parametru – poměru. Existují dva: 16:9 nebo 4:3. Bohužel se v našich školách ještě stále vyskytuje poměr 4:3, který je dle mého mínění již zastaralý a širokou prezentaci, vytvořenou v poměru 16:9 zmenší a volné místo vyplní černým proužkem. Vždy zjistěte v jakém poměru a v jakém rozlišení zobrazuje prezentaci vaše plátno, tabule, televize. V takovém pak vytvářejte notový zápis.
Pro další práci budu vytvářet prezentaci pro projektor, který je charakterizován rozlišením WXGA a konkretizován rozměry 1280×800 px. Připomeňme, že toto rozlišení je v poměru 16:10. Pro různé varianty označení naleznete konkrétní popisy na různých stránkách internetu, napr. zde.
Proč to všechno tak složitě?
Za všechno může čitelnost. Vyzkoušíme si zobrazovací pokus, ve kterém nechám (ve zmenšeném poměru) zobrazit stránku A4 na mém zvoleném plátně WXGA s poměrem 16:10. Existují dvě možnosti zobrazení – buď se zobrazí celá stránka na plátně, nebo se v zobrazení upřednostní šířka stránky, která se tak rozšíří na celou plochu plátna.
Příklad ukazuje, že když preferujeme roztažení do šířky, je čitelnost výrazně lepší a to nám umožní tvorbu kvalitní prezentace – skoro by se chtělo říci: „ideální“. No jo, ale co když bych chtěl příslušnou velikost notového zápisu ještě zvětšit? To bych musel jít do notačního programu a tam nastavit příslušnou velikost. Znalost poměru a rozlišení mi umožní v notačním programu vytvořit notový papír takové velikosti, která bude automaticky odpovídat velikosti prezentačního plátna. Všimněme si, že metoda roztahování A4 papíru nebude ideální, protože spodní část notového zápisu se ocitne mimo monitor a tomu chceme předcházet.
Prezentační program
Velikost snímku
Po otevření prezentace musíte najít nastavení velikosti strany (snímku, slide, …). Např. v programu Keynote se nastavuje parametr velikosti na bočním panelu Dokument, v oblasti Velikost snímku. Zde nabízí tři možnosti: 4:3, 16:9 nebo Vlastní formát. Protože má prezentace bude zobrazena na plátně o poměru 16:10 a tato možnost v nabídce není, volím vlastní formát a nastavuji rozměr 1280 × 800. Do tohoto snímku pak budeme vkládat obrázky notového zápisu, které vytvoříme v notačním programu.
Pokud dataprojektor ve vaší třídě umožňuje rozložit obraz do poměru 4:3, nebo 16:9, jednoduše zvolte tento formát z nabídky a nemusíte vkládat vlastní nastavení velikosti snímku.
Notační program
Strana
Příprava notového zápisu pro prezentaci se liší od přípravy partitury pro tisk právě v nastavení poměrů mezi velikosti stránky a velikosti notové osnovy. A právě toto je klíčové – při změně velikosti osnovy se může měnit i rozvržení taktů v osnově. Např. malá osnova může rozložit melodii na čtyři takty, ale při větším rozložení se mohou v jednom systému rozložit třeba pouze tři takty.
Postup pro změnu velikosti stránky předkládám ve dvou notačních programech – pokud vlastníte jiný, je třeba hledat návod mezi vaší odbornou komunitou.
Musescore 3
Bohužel, Musescore počítá pro nastavení velikosti strany pouze se dvojími jednotkami: milimetry a palce. Níže přikládám přepočet na tyto jednotky.
- Formát / Nastavení strany …
- Nastavíme rozměry strany pro šířku: 338,7 mm a pro výšku: 211,7 mm.
- Ve stejném okně pak změníme velikost notové osnovy v parametru Mezery osnovy (sp) např. na hodnotu 6.
- Raději zkontrolujte velikosti okrajů, aby byly stejné pro všechny parametry.
Sibelius
- CTRL + D. Tímto otevřete okno nastavení strany.
- V horní části okna ponechejte jednotky na Millimeters.
- Nastavíme rozměry strany pro šířku: 338,7 mm a pro výšku: 211,7 mm. (pozor na desetinnou čárku – zadávejte jako tečku)
- Nastavíme velikost notové osnovy Staff size: 15.
- Ostatní parametry nastavte podle obrázku níže.
Nyní proveďte notový zápis libovolné písně. Záleží jen na vás, jestli chcete vkládat i akordické značky. Dle mého mínění, pro použití prezentace pouze za účelem pěveckého provedení není třeba akordické značky zobrazovat, ale toto rozhodnutí ponechám na vás. Pokud akordické značky nezapisujete, můžete si dovolit vložit menší mezery okrajů.
Notová osnova
Tento parametr je klíčový pro čitelnost. Zbytečně velké osnovy by rozkouskovaly notový zápis na mnoho taktů – přece jen chceme zanechat při prezentaci notového zápisu nějakou logiku (strukturu). Můžete přistoupit k metodě pokus, omyl.
Zároveň je ale třeba dávat pozor na okraje a automatické odsazení systémů. Pro zápis vokálního partu používejte vždy part Voice nebo jiný vhodný pěvecký part. Ten má nastavenu automatickou hodnotu spodního a horního odsazení notové osnovy tak, aby adekvátně zobrazoval jak akordické značky, tak i pěvecký text (lyrics). Zvláště spodní odsazení tak má větší. To způsobuje nemalé problémy s automatickým rozvržením systémů na stránce. V mnohých případech bychom např. požadovali všechny systémy zobrazit na jedné stránce, ale program z nějakého důvodu jeden systém přehodí na druhou stranu, kde je osamocen. Je mnoho způsobů, co lze v takových případech dělat, ale nejčastěji se můžete pokusit jednoduše zmenšit notovou osnovu.
Vše jsme již upravili v předchozím nastavení (viz kapitola Strana). Pro změnu parametru, zvětšení nebo zmenšení příslušné osnovy musíme změnit parametr Mezery osnovy (Musescore) nebo Staff Size (Sibelius).
Okraje
Velmi důležitý parametr jsou okraje. Při tvorbě notového materiálu pro vložení do prezentace nemusíme nastavovat velké okraje. Dokonce si můžeme dovolit okraje stránky zcela vypustit.
V programu Musescore ale musíte navíc udělat další kroky. Z menu otevřete okno Formát / Styl … a na bočním panelu označte možnost Strana. Na pravé straně pak nastavte parametr Horní okraj notového zápisu na 0.
Problematika u Musescore je v nastavení odsazení jednotlivých systémů partitury. Program se chová až příliš automaticky a na první pohled neumožňuje přesné rozvržení. Díky nástroji Absolutního spodního vymezovače notových osnov můžete nastavit vše požadované – ale uznávám, je to stále kostrbaté řešení a pravděpodobně do budoucna to bude řešeno jinak.
Sibelius je robustnější a více zasahuje do automatizace vzhledu a rozložení systémů. Zvláště musíte nastavovat okraj spodního systému první a následující stránky tak, aby byl vidět text písně (velikost se mění v závislosti na nejspodnějším tónu melodie). V mém případě jsem musel nastavit velikost spodního okraje na hodnotu 28 při velikosti osnovy 18. Při hledání ideální hodnoty tak pořád opakujete klávesovou zkratku CTRL+D a potvrzujete nově nastavenou hodnotu.
Horní okraj a odsazení osnovy, stejně jako ostatní osnovy můžeme v programu Sibelius nastavovat a upravovat ručně pomocí myši. To je velmi ceněný nástroj, který na jednu stranu zrychluje jemné rozestupy různých systémů. Na druhé straně tato funkce dokáže velmi rychle rozhodit celé rozvržení stránky a nebýt klávesové zkratky CTRL+Z, byl bych už dávno investoval do jiného programu.
Export
No a jsme skoro u konce. Nezbývá nic jiného, než grafiku exportovat.
Musescore
Otevřete okno Soubor / Vyvést … a vyberte formát Obrázky SVG. Pojmenujte si váš soubor a ulože do požadované složky.
V případě nepodporování vektorové grafiky vaším prezentačním programem můžete zvolit formát Obrázky PNG.
Sibelius
Otevřete okno z menu File / Export a vyberte možnost Graphics. V horní části zvolte možnost Scalable Vector Graphic. Taktéž vhodně soubor pojmenujte a vyberte požadovanou složku pro jeho uložení.
Pokud váš prezentační program nepodporuje vektorovou grafiku, pak raději exportujte do formátu Portable Network Graphics (PNG). Nebo ještě lépe zvolte z okna File / Export rovnou možnost PDF. Jak ukážeme později – Sibelius nepodporuje pro PNG průhledné pozadí, takže se vyplatí exportovat do PDF v případě, že budeme chtít více graficky pracovat s exportovanou grafikou – viz níže.
Kompletace
Poslední fází je kompletace vaší prezentace. Úvodní slidy řešit nebudeme a přejdeme rovnou na vložení exportované grafiky. K tomu samozřejmě používejte vždy prázdné rozvržení slidu.
Protože jsme synchronizovali velikosti stránek v notačním i prezentačním programu, je vložení grafiky velmi jednoduché a není třeba nic jiného, než zarovnat obrázek doprostřed.
A protože jsme používali vy správné formáty, můžeme si dovolit doplnit do pozadí stránky libovolnou jinou grafiku. PNG i SVG formát je průhledný, takže bílá barva je vlastně žádná barva. Bohužel, Sibelius exportoval bílou barvu jako objekt a nenastavil ji s alfa kanálem, takže v tomto případě se nepodařilo zprůhlednění – škoda. Možná cesta je export v PDF formátu, který také podporuje transparentnost. Toto hodnotím jako velké negativum, když program za 16 tis. nedovede exportovat PDF podporující transparentnost. Zajímavé je, že exportovaný PDF se do prezentace vložil jako zmenšený – bylo nutné jej ručně zvětšit a vycentrovat.
Závěr
Otázkou zůstává, zda do předloženého formátu notového zápisu uvádět akordické značky. Možná, že budeme zajedno v tom, že pro drtivou většinu žáků nejsou akordické značky k potřebě a jejich vynecháním rapidně zvýšíte čitelnost textu písně. Co se pak not týče, jsem pro. Z důvodů intonačních i rytmických – noty pomáhají vnímat rytmizaci textu písně. Ale pokud použijete pro prezentaci pouhý text písně – také fajn – hlavně, že naši žáci díky tomu zpívají a ze zpěvu mají radost.
Bez ohledu na předložený postup a metodiku přípravy notového zápisu pro prezentaci si můžete vytvořit a používat svůj vlastní způsob, který vám funguje a vyhovuje lépe. Můj způsob přináší mnoho výhod, umožňuje více pracovat s grafikou a v případě potřeby umožňuje upravit čitelnost a velikost textu.
