Čtyři hlasy, (soprán, alt, tenor a bas), čtyři barevné protáhlé balónky a celkový dojem operního přednesu – to je webová aplikace Blob Opera. Projekt vytváří vývojář David Li ve spolupráci s Google Arts & Culture.
Aplikace umožňuje virtuálně ovládat obtloustlé postavičky, které svým zjevem nahánějí dojem trémy. Chybí jim ruce, nohy, nos i uši; nemají vlasy a neustále se svýma očima koukají po myši – jakoby očekávali nejhorší.
OBSAH:
Popis
Po prvním otevření aplikace s spustí jednoduchý tutorial, který vás povede k ovládání postaviček pomocí myši. Přidržíte-li ústa, zpěvák začne zpívat – začínáme s basem – asi, že basa tvrdí muziku. Přetahujete-li ústa ve směru nahoru a dolů, měníte tak výšku tónu. Přetahujete-li dopředu a dozadu – měníte vokály. V klasickém zpěvu se používá 5 vokálů: a-e-i-o-u.
Postupně se přidávají všechny postavičky a vy tam ovládáním jedněch úst spouštíte celý ansámbl. Ovládáte-li tenor – zpívá s ním i bas. Když alt – zpívá i celá mužská sekce a pokud chcete slyšet celý kvartet – musíte ovládat ústa sopránu.
Nad postavičkami jsou tlačítka pro uspání zpěváka – použijte, když chcete třeba vypnout alt a přitom ponechat tenor i bas.
Vaše představení je možné nahrávat. Stejně tak je možné spustit již připravené ukázky známých skladeb. Vpravo dole najdete tlačítko pro vstup do vánočního módu a teprve s ním se zobrazí tlačítko pro výběr databáze anglických vánočních koled.
Ovládání
Ovládání se provádí pomocí myši. Netestoval jsem na dotykových zařízeních, takže zde nemohu soudit. Pro precizní ovládání výšky tónu je toto ovládání nepřesné – aplikace nepřesně reaguje na pohyb úst o malý krok (např. na sousední tón). Stejně tak není možné přesně ovládat provedení příslušného vokálu.
Harmonie je také automatizována. Na základě aktuálního akordu a dalšího zvoleného tónu uživatelem, vybere aplikace z databáze možných akordů ten, který odpovídá jeho algorytmu. Přitom lze vyvodit, že dané harmonické funkce jsou realizovány i v obratech akordů, což často ústí do chaotického vyznění. Navíc, autoři realizují celou paletu harmonických funkcí, mimotonálních dominant, dvojzmenšených akordů aj. Zkoušel jsem realizovat jednoduché melodie lidových písniček a nepodařilo se mi projektovat svou harmonickou představu a bohužel ani aplikace v tomto smyslu nenabídla smysluplnou alternativu. Využití aplikace jako oživení výuky harmonie tak nebude úplně to pravé – ořechové.
Je třeba dávat pozor také na umístění příslušných tónů – zatímco tonika začíná u sopránu někde ve výšce očí altu, alt má tóniku úplně dole, na nejspodnější poloze svého rozsahu – chce si s tím pohrát.
Didaktika
K čemu tedy tato aplikace? Pomineme-li samoúčelnou zábavu a zajímavé grafické pojetí, které se ani po čase neokouká, můžeme se pokusit se svými žáky o smysluplnou práci. Už pouhé osvojení pojmenování hlasů bude při práci s aplikací docela přínosné. Budeme-li se držet správné terminologie, žáci si ji také osvojí: soprán, alt, tenor a bas.
Zvukový dojem není zcela k zahození – zvláště, když porovnáme zvukové výstupy z notačních programů nebo DAW aplikací. Soutěž: poznej, jaký hlas právě zpívá, tak může dostat jiný kabát. U žáků pokročilých ročníků hudebních nauk můžeme zapojit i dvojice hlasů.
Harmonickou analýzu bych prostřednictvím této aplikace asi nerealizoval, ale hru, zda je příslušný harmonický postup uzavřený nebo otevřený – to už by bylo možné – k tomu je třeba každé cvičení ale nahrávat.
Závěr
I přes své nedostatky lze tuto hru – aplikaci – doporučit jako smysluplné (nikoli samoúčelné) doplnění vyučování. Uvidíme, jestli bude do budoucna umožněno přesnější ovládání pomocí např. piano roll nebo třeba i not. Zvuk, myšlenka i grafika by za to stály.
